OBILOVINY V KRMIVU PRO PSY
Délka střeva je rozhodující pro využití obilovin v těle. Psí střeva jsou asi sedmkrát delší než jejich tělo. U býložravců je ale délka střeva více než dvojnásobná. Je proto logické, že „krátké“ střevo psa není přirozeně navrženo tak, aby rozkládalo a využívalo obiloviny. Chybí dostatečný retenční čas a speciální trávicí fermenty a enzymy, které umožňují dobré trávení obilí.
Na rozdíl od koček však psi mohou zvýšit produkci amylázy, když jsou krmení stravou bohatou na škrob, a tak se přizpůsobit dostupnému jídlu. Není proto neobvyklé, že někteří psi dlouhodobě dobře snášejí škrobová jídla. To však neplatí pro všechny psy.
Psi s citlivým trávením reagují různě na krmiva obsahující obiloviny. Krmivo nemohou strávit a trpí takzvanou intolerancí.
Mezi typické příznaky intolerance psů patří:
- plynatost
- kolika
- zvracení
- průjem
- velké množství výkalů
- ztráta chuti k jídlu
- třes hlavy
- kožní reakce jako je svědění nebo vypadávání srsti
- zanícené uši
- olizování tlapek
Obsah obilovin v krmivu pro psy lze rozpoznat primárně ze seznamu složek. Složky s nejvyšším obsahem jsou v popředí a ostatní složky následují v sestupném pořadí. Stojí za to se na složení krmiva blíže podívat. Je třeba také poznamenat, že výrobci často rozdělují obiloviny na různé druhy např. pšenice, žito, ječmen, a to proto, aby je mohli uvést na různých místech a celkové množství bylo ve složení rozděleno. Další dobrou indikací je nutriční tabulka, ve které je uveden také podíl sacharidů.
Obiloviny jsou levným plnivem při výrobě krmiva pro psy. V receptuře to jsou složky, které pes ve skutečnosti nepotřebuje. Pokud je to psem tolerováno, není v podstatě nic špatného na krmení obilovin v malém množství. Pokud si však všimnete, že se u psa vyvíjejí příznaky, které naznačují nesnášenlivost a alergie, často stojí za to přejít na krmiva bez obilovin.
